Nakladatelství Akademie múzických umění v Praze

Text aplikuje (scénologickou) teorii scéničnosti při analýze poznatků získaných o místech a prostorách vesměs již bývalých lesních a skalních divadlech ve vybraném regionu severních Čech. Zjišťování probíhalo přímým terénním výzkumem, následným studiem pramenů a literatury a korespondencí a rozhovory s lokálními znalci, muzejníky (a částečně též s obyvateli přímo několika lokací). Text zachycuje typ místa, jeho přetvoření v divadelní prostory a minulou existenci divadla, kde se hrálo v lesním či skalním plenéru. Jedná se o 52 lokací; dnes se hraje prakticky jen na dvou těchto scénách (spolu se 3 scénami zastupujícími typ plenérové scény ve vesnické zástavbě byla tedy sledováno 55). Kromě analýzy generující kategorie popisující nespecifickou scéničnost míst a prostor a jejich přecházení ke scéničnosti specifické jde též o zachování památky těchto divadel (vč. jejich minimální základní fotodokumentace). Za teoretickou (či též možno říci teoreticko-metodologickou) studií následuje část fotodokumentační.