Syntetické divadlo velkého českého divadelníka Emila Františka Buriana (1904–1959) představovalo ve své době jednu z nejvýraznějších tendencí v české moderní kultuře. Jeho svébytné umělecké cítění, z něhož vycházela originální podoba moderního gesamtkunstwerku, inspirovalo další generace a má dodnes vliv na české divadlo. Dokládají to i tři základní „manifesty“ z let 1936 (Zameťte jeviště), 1938 (Pražská dramaturgie 1937) a 1940 (Pojďte, lidé, na divadla s železnýma kladivama!), v nichž sugestivně podává vlastní představu o současném divadle – požadavky na to, jak má vypadat jeho dramaturgie, herectví a inscenační praxe. I proto vydáváme všechny tři studijní materiály společně, „režisérův zápisník“ Pražskou dramaturgii 1937 pak jako faksimile původního vydání, neboť i výtvarná podoba textů svědčí o Burianově komplexním vnímání divadelního umění.