Generace Jihlava je kniha setkání. Na jejích stránkách se filmoví publicisté setkávají s filmovými dokumentaristy a přemýšlejí o českých dokumentárních filmech, které vznikaly s přelomem druhého tisíciletí a v jeho první dekádě. Právě v této době, spolu s tím, jak terén české porevoluční dokumentaristiky zvrásnily vznik jihlavského festivalu dokumentárních filmů, Institutu dokumentárního filmu a proměna Katedry dokumentární tvorby FAMU, se svými prvními filmy přicházejí také Vít Klusák, Filip Remunda, Jan Gogola ml., Martin Mareček, Lucie Králová, Vít Janeček či Erika Hníková. Název knihy je spíše slovní hříčkou – nechce nepřesně tvrdit, že tito tvůrci jsou soudržnou generační skupinou, ani vyzdvihovat jejich přímou vazbu na jihlavský festival. Tím, co právě tyto autory spojuje, je skutečnost, že ve stejné době rozvíjeli na první pohled obdobné metody pozorovatelské, performativní či sebereflexivní dokumentaristiky. Jak různorodá tato zdánlivá podobnost byla, rozebírají texty shromážděné v této knize.
