Nakladatelství akademie múzických umění v Praze

28. 5. 2024

S Markétou Kinterovou jsme si 4 roky od vydání povídali o dalším životě její knihy.

„Knížka, kterou jsem intenzivně připravovala několik let, vyšla zrovna dva týdny před začátkem pandemie, kdy se najednou všechno zastavilo. Uvědomila jsem si, že za rok dva bude už stará. A měla jsem silný pocit, že s ní potřebuji nějak dál fungovat, že to vytištěním neskončilo. Kniha je o veřejném prostoru, tak v něm musí dál žít. Právě tak vznikly na podzim 2020 performativní procházky. Došlo mi, že když z ní budu lidem během procházky po městě číst, tak že se ten veřejný prostor a kritické přemýšlení o něm propojí. A od té doby to dělám několikrát ročně, rozvíjím ten koncept dál a pracuji s ním víc experimentálně.

Zpětně jen trochu lituju, že úroveň jazyka je v některých částech zbytečně komplikovaná. Dnes bych se i tenhle typ textu snažila podat civilněji, protože právě během procházek ty texty testuju a říkám si, kde by to chtělo vylepšit. Přijde mi to jako velká výzva pro akademický svět se na jedné straně posouvat dál ve vědě a na druhé být přístupný i širší veřejnosti. Současně i v té knize jsou texty psané spíš jako proud vědomí a ty se čtou zase jinak. I s tím bych chtěla pracovat dál. 

Na základě performativních procházek Markéta zpracovala i článek pro žurnál Artistic Research, který vyšel teď na podzim a přečíst si ho můžete TADY. 

Kniha Kam oči, tam hlava