Osmé číslo časopisu pro studium hudby a tance Živá hudba potěší zejména organology. Vzniklo částečně ve spolupráci s ISFP 2017, které pořádalo konferenci na téma Hudba a identita. V oddílu recenzovaných studií proto vycházejí dva konferenční příspěvky organologů Tary Browner (o lidové flétně severoamerických indiánů) a Williama Connora (o vozembouchu). Autorkou další hudebně zaměřené studie je Sylva Stejskalová, která se věnuje velmi aktuálnímu problému hudební režie.
Choreologická část obsahuje také tři články. Bohatě ilustrovaná studie Lucie Hayashi nahlíží Zeamiho estetickou teorii z dnešního pohledu teorie performativních umění. Natálie Nečasová sleduje ve svém článku sborovou choreografii 19. a začátku 20. století a Josef Bartoš předkládá odraz společenských témat 70. a 80. let minulého století v západoevropské choreografii.
Jako každý rok, i toto číslo přináší recenze. První se týká organologické publikace vydané v roce 2016 Národním muzeem v Praze (Žůrková, Hruška: Josef Šediva a jeho sbírka hudebních nástrojů), druhá reaguje na monografii týmu Katedry hudební teorie HAMU nazvanou prostě (A)tonalita z roku 2015.
Poslední oddíl čísla doplňuje obraz současného dění zprávami z tanečního prostředí. První přibližuje konferenci Crowdfunding4Culture v Bruselu. Další jsou věnovány výročí Katedry taneční tvorby na VŠMU a osobnosti Roderyka Langeho.
