Nové číslo Živé hudby je poměrné rozsáhlé. Přináší šest hudebně a tři choreologicky zaměřené studie i nerecenzované texty v dalších rubrikách. Jak je pro Živou hudbu specifické, muzikologické texty jsou úzce spjaty s interpretační a kompoziční praxí. Autoři prvních dvou zařazených studií jsou doktorandi HAMU. Jejich studie pojednávají o současné kompoziční práci s hlasem (T. Švarcová) a propojení arabského a indického idiomu ve vlastní tvorbě (V. Zochr). Tématu mimoevropských nástrojů a tradic ve vlastní tvorbě se věnují i další čtyři studie zahraničních autorů, z nichž většina se zaměřuje na konkrétní nástroje – flétnu xiao (M. C. Stoop), japonské tradiční nástroje (C.C. Schmuckal) a mikrointervalové možnosti kota (D.O.Tipp). Širší kontext výzkumu praxí přináší studie zaměřená na tahitskou operu (G. Colson). Poprvé v tomto čísle využíváme webovou stránku k zveřejnění rozsáhlé partitury. Tanečně zaměřené studie autorů z HAMU pojednávají témata španělského tance v Čechách (D. Gremlicová), tance v kulturní politice (L. Hayashi) a moderní choreografie (tým T. Richterová – E. A. Orszulik – D. Richter). Choreologické téma – působení E. Borovanského v Austrálii, naleznete i v rubrice Materiály (P. Žikovská). Více viz www.ziva-hudba.info.