Jedenácté číslo Živé hudby odráží aktivity Hudební a taneční fakulty více, než tomu bylo v předchozích číslech. Kromě dvou samostatných recenzovaných studií – o možnosti interpretace francouzské hudby na českých a německých varhanách Marie Minářové a profil Miry Holzbachové od Ladislavy Petiškové, souvisí všechny zařazené recenzované studie s konferencemi pořádanými HAMU. Čtyři hudebně zaměřené studie propojuje mezinárodní konference s průvodními koncerty MicroFest 2020/Institut mikrointervalové hudby, která proběhla online v listopadu 2020. Světově významná je studie Thomase Nicholsona a Marca Sabata, která přináší poslední verzi jejich řešení notace mikrointervalové hudby, spolu s uceleným teoretickým systémem za ní. Ve studiích Roberta Hasegawy z McGill University a Alessia Elii se prolíná teorie s kompoziční praxí, Petr Pařízek naopak propojuje teorii s interpretační praxí. Soubor dalších pěti studií věnovaných taneční problematice vzešel ze sympozia Tanec–vzdělání–ekonomika, které se konalo na HAMU v říjnu 2020. Teoretická východiska nastavují Daniela Machová, Dorota Gremlicová a Lucie Hayashi, organizaci výuky tance v meziválečném Československu mapuje Ladislav Beneš a metodologický pohled přináší studie Moniky Štúrové o regionálních archívech. Rubrika Materiály doplňuje zařazené studie. Pedagogicky zaměřený text Catherine Lamb navazuje na studii Nicholsona a Sabata a Ladislav Beneš přidává ke své studii článek o výstavách zaměřený na tanec v Československu těsně před 2. světovou válkou. Číslo uzavírá recenze speciálního vydání Tanečních aktualit. Více viz www.ziva-hudba.info.