Nakladatelství Akademie múzických umění v Praze

Danielu Jobretovou jsme fotili v domě U Bílého jelena, kde také probíhá výuka různých kateder a je tam skvělý výhled na hrad. 

O vzniku svých knih nám řekla: V Paříži jsem celkem strávila šest let, během nichž vznikaly studie souborně vydané v knize „Když mluvit znamená jednat“. A při zkoumání francouzského divadla napříč epochami jsem si stále silněji uvědomovala závažnost rozhodnutí – ať už autora či překladatele – pro určité konkrétní slovo, a dosah tohoto rozhodnutí. Francouzská kultura na váhu slov obecně hodně dbá, a právě toto dědictví se snažím přinášet do českého prostředí ve svých textech i ve výuce uměleckého i odborného překladu na katedře teorie a kritiky DAMU. Studenty učím zaměřit se na detail, ale ve vztahu k celku, na jednotlivosti stylistiky a volbu každého konkrétního výrazu, aby si uvědomili, že drobná nuance formy může mít dalekosáhlé obsahové důsledky. Často jsou překvapení, co vše lze jedním slovem vyjádřit, a přestávají se slovy nakládat jako s levnou komoditou. V kolektivní monografii “V hlavní roli text: Podoby a proměny scénického čtení” jsme pak s kolegy zmapovali tradici tohoto cudného jevištního žánru právě ve snaze ukázat, jak důležité bylo je a snad i bude slovo v divadelní tvorbě. Jak říkala Marguerite Durasová: “Slovo má váhu tisíce obrazů”.