V roce 1985 bylo v Brazílii nalezeno tělo Josefa Mengeleho, jednoho z posledních nacistických zločinců, kteří byli stále na svobodě. Studie autorů Thomase Keenana a Eyala Weizmana popisuje, jak identifikace Mengeleho ostatků otevřela cestu k vyšetřování válečných zločinů, které není založeno na svědectví a paměti, ale na forenzním přístupu. Vědci začínají vystupovat v lidskoprávních trestních případech jako expertní svědci, jejichž úlohou je interpretovat většinou kosti a lidské pozůstatky a mluvit za ně. Publikaci doplňuje český doslov Tomáše Dvořáka a Martina Charváta.
Recenze na knihu v Revue Prostor
Rozhovor s Eyalem Weizmanem v Otevřených hlavách na rádiu Wave