Nakladatelství Akademie múzických umění v Praze

Pozvání na klauzury přijalo 21 hostů, kteří v 25 textech přinesli různorodé reflexe. Radoslava Schmelzová sledovala během obou semestrů specifika divadelní tvorby v netradičních prostorech a po­stihla její odlišnost od tradičních divadelních konvencí. Teoretičky Věra Velemanová a Marie Zdeňková přinesly zasvěcené kontinuál­­ní analýzy směřování nadějných scénografů a ústředních motivů jejich tvorby. Dramaturgický pohled na výtvarné artefakty jako potenciální součást scénického celku uplatnila Markéta Bidlasová. Denisa Václavová přemýšlí nad užitečností spolupráce mezi jednotlivými uměleckými školami napříč obory a hodnotí smysl i podstatu veřejné prezentace výzkumné činnosti. Ewan McLaren hledá nové alternativní přístupy k divadlu, Vladimír Hulec analyzoval vývoj konkrétního hereckého ročníku během jeho čtyřletého studia. Podobně Lenka Dombrovská sleduje výhody i rezervy souboru jako základu profesionální průpravy herců, Lucie Kolouchová přináší zevrubný dramaturgicko-kritický výklad činoherních inscenací s důrazem na textovou složku. Lukáš Rieger rozebral především herecké možnosti v alternativním divadle, Michal Zahálka se zamyslel nad zastoupením loutkových divadelních přístupů. Z hlediska kulturní politiky a jejich možností pro alternativní divadlo a s důrazem na etický rozměr divadla mapoval klauzury KALD Jan Žůrek. Veronika Seidlová vyložila viděné klauzurní výstupy z antro­pologického hlediska a Iveta Škripková podrobně prozkoumala tvorbu konkrétního ročníku a otevřela úvahy na téma uměleckého vzdělávání. Jakub Škorpil vycházel při reflexi z vlastních zkušeností a kriticky nahlédl na specifikum Nedivadla, Martin Bernátek připodobnil témata a přístupy tvorby KATaP „cestovatelskému deníku“. Štěpán Kubišta nastínil a popsal proměnu, jakou během let prošla katedra produkce, a Blanka Chládková zasadila letošní ročník festivalu Zlomvaz do kontextu studentských divadelních festivalů. Tatjana Lazorčáková podala analytickou zprávu o stavu časopisu Hybris od jeho vzniku až dodnes. Zdenka Pašuthová nahlížela Hybris v porovnání s jiným studentským časopisem, našla i pojmenovala jeho specifika a Jitka Šotkovská se pokusila o věcné a přesné zhodnocení jeho posledních dvou ročníků z hlediska jednotlivých komponentů periodika i v rámci výuky umělecké kritiky.